Čajový obřad kung fu

čajový obřad kung fu

Samotný název nás zde může trošku zmást. Slovní spojení Kung Fu zde totiž neodkazuje, jak by se snadno mohlo zdát, žádnému bojovému umění. Přestože určitě i čeští karatisté často holdují dobře připravenému čaji, v našem případě termín kung fu vychází z tradičního termínu gongfu. Pro něj je možné najít hned několik možných významů, ale zjednodušeně řečeno jím můžeme rozumět jakési vládnutí neobyčejnou dovedností. Čajový obřad Kung Fu tak představuje soubor idejí a postupů, které společně představují způsob, jak čaj uvařit skutečně tradiční cestou, která do posledních detailů respektuje původní přípravu čaje.

Čajový obřad Kung Fu ale není jen zkrátka cestou, jak připravit čajový nálev. Vždy totiž zároveň představoval i svého druhu meditativní metodu, která má své kořeny až v období vlády dynastie Ming, jehož počátek datujeme do druhé poloviny čtrnáctého století.

Právě v této době totiž začal získávat své první obrysy velice formální a silně ritualizovaný kodex postupů přípravy čaje, jehož osvojení vždy bylo především součástí nabývání čajové praxe samotnou zkušeností, což je mimochodem také jeden z dalších možných významů slova gongfu.

Ale nyní se již pojďme blíže podívat na to, jak konkrétně čajový obřad Kung Fu probíhá, a co všechno je k němu potřeba.

Hned na začátek je přitom třeba zdůraznit, že podobně jako samotný postup sehrává při celém obřadu mimořádně důležitou úlohu už samotné naše vybavení. At' už jde o čajovou konvici, samotné šálky, odkapávací misky nebo samozřejmě také vodu, z níž náš čaj hodláme připravit.

Konvice by v ideálním případě měla být hliněná a především bez glazury, aby mohla plně vyniknout jak chuť, tak i aroma čaje. Stejně tak je zde důležité i to, aby konvice byla spíše malá: jedině v takovém případě totiž můžeme mít dostatečnou kontrolu nad teplotou varu. Během čajového obřadu Kung Fu si navíc nikdy nevystačíme s konvicí jedinou. Naopak je potřeba mít hned tři, přičemž tu největší používáme k ohřevu vody, ve druhé čaj vaříme, a ta nejmenší nám poslouží během samotného servírování.

Malé jsou nakonec i čajové šálky. Obvykle tak bývají velké pouze natolik, aby bylo možné jejich obsah vypít na jeden nanejvýš dva doušky. Co se týče vody, ze které náš čaj připravujeme, obvykle se uvádí, že vůbec nejlepší volbou je čerstvá pramenitá voda. Nikdy bychom neměli zapomenout ani na kvalitní odkapávací misku, protože při tomto čajovém obřadu vodou opravdu šetřit nebudeme – je potřeba kromě vlastního nálevu třeba i pro zahřátí čajového nádobí.

V prvé řadě bychom zde měli zdůraznit, že k provedení čajového obřadu Kung Fu budeme potřebovat dostatek prostoru. Stolek by měl být velký alespoň tak, abychom na něm mohli pohodlně manipulovat s veškerým potřebným nádobím. Důležitá je i celková atmosféra prostoru, která by svým charakterem měla vybízet k odpočinku. Vonné tyčinky, květiny nebo zpěv ptáků. Tak často vypadají obvyklé kulisy tohoto čajového obřadu.

Vodu přivedeme k varu, a poté přemístíme na nejmenší hořák, kde může pohodlně udržet svojí teplotu. Nejprve očistíme a nahřejeme nádobí: horkou vodu nalijeme nejprve do konvice, poté i do šálků a vše postupně slijeme do džbánu.

Asi do dvou třetin zaplníme konvici vodou, následně do ní vložíme i čaj. Teprve nyní konvici dolijeme vroucí vodou, aby se jednotlivé čajové lístky spařily. Konvici zásadně necháváme otevřenou, aby měl každý účastník rituálu možnost přímo vychutnat plné aroma čaje.

Po chvíli opět doplníme konvici vodou, a to tak až úplně po okraj, přiklopíme víkem a trochou vody polijeme konvici i zvenčí, aby se skutečně důkladně prohřála.

Rotože se během čajového obřadu Kung Fu nešetří ani na samotném množství čaje, louhování se tentokrát nepočítá v minutách, ale spíše dokonce jen na vteřiny. Podle tradice pak člověk má jednoduše odpočítat pět nádech a výdechů. Po posledním z nich je čaj hotov.